NOVÝ BLOG - ZDE!!! VŠECHNY POVÍDKY, BLBOSTI, FOTKY JSOU NA NOVÉM BLOGU - ZDE!!!

8.kapitola-Co všechno jsme schopni udělat

1. ledna 2011 v 21:27 | Padfoot & Prongs |  Žít a nechat žít
Hm...někdo možná doufal (třeba já) ,že tentokrát tu kapitolu napíšu společně s Paddy. Zase nic. Padfoot si ji napsala sama, jako samozdřejmě je to skvělé...


8.kapitola-Co všechno jsme schopni udělat

Motto: Netrap se lidmi ze své minulosti. Existuje důvod, proč se nedostali do tvé budoucnosti.

V tu chvíli kdy se Katie chytila Victorie za ruku, jakoby ji něco trhlo okolo pupíku a pocítila nepříjemný pocit, který se dal přirovnat k protáhnutí úzkou gumovou hadicí. Ocitly se na rozlehlých pozemcích za velkou rodinou vilou Greenových.
"Domove sladký domove." Prohlásila Katie ironicky.
"Opovaž se to říct před matkou. Jo a zítra přijede strýc Igor."
"Ach jo další živelná pohroma…"
"No tak sestřičko, o Vánocích má být rodina pohromadě, a jestli sis toho ještě nevšimla strýc Igor nahrazuje našeho otce. Taky je Smrtijed, jako já." Vyhrnula si rukáv, na jejím bledém předloktí se honosilo čerstvě vypálené znamení zla.
"Aha tak proto jsem tě měla chytit za druhou ruku, abych ti to náhodou neohmatala." Prohlásila Katie a podívala se setře do očí.
"Katie, když se toho dotkneš, přivolá to ostatní Smrtijedy…Nepamatuješ si to? I otec měl tohle znamení." Viktorie se shrnula rukáv. Mlčky pokračovaly v cestě do domu. "Vicko?"
"Buď tak laskavá a neříkej mi tak." Osopila se na sestru.
"Co jsi chtěla?" Řekla už trochu příjemnějším tnem.
"No potřebovala bych nějakou zlou kletbu…Která ovšem dotyčného nezabije…Aspoň zatím ne." "Cože? Hele maličká umíš číst, že jo?" Katie přikývla.
"Tak zkus navštívit naši knihovnu, třeba tam něco najdeš. Ať děláš cokoliv, snaž se při tom neumřít…Už kvůli matce."
"Počkej a nemělo by to platit hlavně u tebe? Já nejsem Smrtijedka zato ty ano…."
"Kat, já se o sebe umím postarat, jsem dospěla a taky svéprávná."
"Ano já vím…Podobně to bylo i s otcem."
"Buď zticha." Pak společně vstoupily do domu, kde na ně čekala jejich matka. Katie jí byla velmi podobná, až na to, že Otillie Greenová měla prošedivělé vlasy a stejně strhaný obličej jako Victorie.
"Katie jsem ráda, že tě zas vidím. Vicko zuj si boty buď tak laskavá." Victorie protočila panenky a se značnou nelibostí si vyzula boty.
"Matko můžeš mi vysvětli proč se zouvám?"
"Máš ty boty od bláta."
"Máme domácího skřítka, sice líného ale máme. Kde vůbec ten šmejd je?"
"Musela jsem ho poslat k Borginovi a Burkesovi, mám tam jistou věc."
"Že by dárek pro naši malou Katie?"
"Nech mě, nejsem už malé škvrně, abych si to od tebe nechala líbit!" A Katie začala vytahovat hůlku.
"Už dost! Chováte se obě dvě jako malé."
"Jistě matko…" Odpověděly sestry unisono. Vstoupily do velkého obývacího pokoje, kde klidně praskal oheň, i přes jeho zář působila místnost poněkud ponuře.
"Půjdu si vynést kufr." Katie vyšla schody a šla rovnou do svého pokoje, který byl naproti malé pracovny, kde její otec trávil většinu času. Otevřela dveře. Kufr opřela o nohy masivní postele a posadila se na ni. Dívala se před sebe na tmavě zelené pruhované tapety. Potom, se podívala z okna venku začalo pršet, dešťové kapky bouchaly do parapetu a vydávaly pro Katie příjemný zvuk. Lehla si na studenou postel. "Vím, že to dokážu, jenže potřebuji aspoň nějakou nápovědu, nápad, vnuknutí nebo něco takového… Zajdu do, otcovi pracovny, jistě tam něco přínosného našel." Zvedla se z postele a zamířila do bývalé pracovny svého otce. Když vstoupila, všimla si, že skoro na všem je víc jak půl centimetrová vrstva prachu. Přistoupila blíž ke stolu zhotoveného z mahagonového dřeva, na němž ležely tři tlusté knihy v ohmatané vazbě. Kat vzala na pohled nejstarší knihu, sfoukla z ní prach a otevřela ji přesně uprostřed. Byl tam obrázek jednoho muže, který se svíjel v bolestech. U obrázku byl napsán ozdobným písmem dlouhý text. Kat se to nechtělo číst celé, přečetla si tedy pouze první řádek řádek.
"Za dosti učinění bude míti sok, použijete-li kletbu nanejvíš nepříjemnou, bolest způsobující, zvanou Cruciatus…" "Tak tohle si nemusím ani číst, pokud je to celé v duchu zakázaných kleteb. Myslím, že by bylo lepší použít nějaký lektvar." Položila knihu zpět na stůl a šla do knihovny. Zalezla si do zadní části, kde se nacházely knihy s lektvary, Katie začala trocu panikařit. "Mám na prolistování různých odborných knih, encyklopedií a také starých učebnic dost času? Postupně se proberu všemi svazky,to je jasné, ale bude mi stačit jen omezený čas?" Za dva dny narazila na knihu-knihu byla to spíš jen knížka asi o padesáti stranách, napsaná ručně. Otevřela ji, byly v ní jen názvy lektvarů, popisky toho jakou mají barvu, účinek, jak dlouho trvá jejich příprava a co je k ní potřeba. Po delším zkoumání našla, co hledala. Neznámí lektvar, který s člověkem dokázal udělat divy…Dokázal ho neuvěřitelně změnit…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 *Green♥Charlotte* *Green♥Charlotte* | Web | 2. ledna 2011 v 14:45 | Reagovat

páni, jsem docela zvědavá, co to bude za lektvar, je to úžasně napsané, měla jsem to strašně rychle přečtené a už se těším na pokračování, ale stejně jak se Vic chová ke Katie jak k malé, to mě někdy dostává :-D

2 Angee Angee | Web | 2. ledna 2011 v 18:52 | Reagovat

No, tak to vidím tak, že je to čím dál tím lepší, začala jsem se nějak kroti s komentářemi, takže to bude maličké.
Velice, převelice už vím, jaký lektvar to je :D
pšš neřeknu :D
Rychle další kapitolu
Angee ☺

3 Eldarwen Eldarwen | 3. ledna 2011 v 12:12 | Reagovat

Som veľmi zvedavá na účinky toho elixíru ;-)

4 Paddy Sb Paddy Sb | 3. ledna 2011 v 21:57 | Reagovat

jak říkám, rodinka jak vyšitá :-D  :-D.. borka Katie, že se ji chtělo strávit prázky v knihovně.. ale su zvědavá co to vykutila :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama