NOVÝ BLOG - ZDE!!! VŠECHNY POVÍDKY, BLBOSTI, FOTKY JSOU NA NOVÉM BLOGU - ZDE!!!

1. kapitola- Všechno je jinak

14. listopadu 2010 v 0:43 | Padfoot & Prongs |  Co by se stalo kdyby...
INFO: Takže tahle povídka je o tom co by se stalo kdyby Sev neřekl Lily mudlovská šmejdko (což už jste samozřejmě pochopili už z názvu) jak by se vyvíjel jejich vztah dál a co by na to řekl James…


1. kapitola- Všechno je jinak

…"Koukej ho odklít!" Řekla, Lily. James se otočil a zamumlal ke Snapeovi protikletbu. "Padej odtud," Řekl Snapeovi, který se namáhavě zvedal na nohy. "Máš štěstí, že tu byla Evansová,Srábku-" Severus se na Lily děkovně zadíval a zašeptal: "Díky." "Nemáš za co. A ty Pottere ho laskavě už jednou pro vždy nechej na pokoji!" Pravila naštvaně zrzka, která se opovržlivě dívala na Dvanácterák. A odkráčela pryč. Ve vstupní hale potkala Severuse a ten se na ni usmál. "Ještě jednou bych ti chtěl poděkovat za to, co jsi pro mě udělala…" Pak posmutněl a dodal:"Zase." "Ale prosím tě, jsme přece kamarádi. To ty jsi mi řekl, že jsem čarodějka, copak už se nepamatuješ?" Povzbudivě se na něj zadívala. "Hmm…to ano ale-" "Žádné ale, tak a teď se pojďme najíst. Docela mi vyhládlo…po tom rozhovoru s Potterem." Snape se zatvářil tak že jí naprosto rozumí. Když přišli, do velké síně na večeři neupoutali žádnou pozornost. Sedli si na svá obvyklá místa. Každý na jiném konci místnosti. Po chvíli se do místnosti vřítili Poberti v čele s Blackem a ne zrovna vesele se tvářícím Potterem. "Co mu zase přelétlo přes nos?" Pomyslela si v duchu Evansová. "Přísahám že, už si s ním nebudu lámat hlavu a budu stejně bezohledná jako on…Ostatně pro taky ne? Prostě mu nerozumím… No a po pravdě asi ani nechci rozumět…Ach jo, proč nad tím vlastně přemýšlím…" A rozhlédla se kolem sebe, uviděla Kendel která všem, kteří neviděli, jak Snape visí hlavou dolů říkala, jak to bylo zábavné. "Jo už vím, nechci poslouchat, co nového se zase stalo na škole v podání mé kamarádky Kendel… Ale teď už dost, musím se vrátit do reality."  James seděl u jídla a znechuceně se díval ne všechny, kteří o něj jen zavadili pohledem. A bezmyšlenkovitě se nimral v bramborové kaši."Co je s tou Evansovou? Jak se může bavit s tím…s tím…BLBCEM…Už jen to že je ze Zmijozelu by ji přece mělo alespoň trošku odradit. A když ne tak jí ho znechutím já…Ano to je dobrý nápad…Ostatně já ani špatné nápady nemám!" Usmál se vítězoslavně Dvanácterák. Sedící o dvě místa dál od Lily, která teď víc jak nezaujatě poslouchala, co jí vypráví Kendel."Mám, Lily rád. Je to opravdová kamarádka, ale pro mě je ještě mnohem víc…Myslím si, že se ani nikdy nedozví, co pro mě znamená…Jsem naivní pitomec nikdy jí neřeknu co k ní cítím…No budu se s tím muset nějak vyrovnat…Ale co když to nedokážu?" Tyto smutné a zamilované myšlenky se honily hlavou Severuse Snapea, Který měl pocit, že ho nikdy nemůže nikdo milovat. Říkal si, že kdyby si měla, Lily vybrat mezi Vyvrhelem a Miláčkem davů, asi by vyhrál James ale co kdyby ne? Šance tu je vždycky, i když někdo má šance nižší a někdo zas vyšší ale pořád tu jsou. A každý s tím může něco udělat…ale někdy neví jak. Přesně v této situaci se také Severus nacházel. Samozřejmě že, se s Evansovou bavil dál, ale pokaždé měl nutkání jí říct to k čemu se odhodlával už tak dlouho. Zatím na to nebyl připravený a tak jí alespoň pochválil účes nebo takovou hloupost jako je třeba nový brk. "Já jsem tak hloupý…proč jí to nedokážu říct…" James zatím přemýšlel nad tím jak to provést aby se Lily zamilovala do něj. Věděl že Snapea bere jen, jako kamaráda, ale neměl sebemenší tušení, co se týkalo Snepeových citů. Potter věděl, že je Severus slaboch a sám mu to rád připomínal. Jenže teď to bylo jiné. Toho dne byla to sobota jeden ze vzácných dní volna a k tomu se šlo ještě do Prasinek. James jako kouzlem 
(Padfoot: Třeba to i kouzlo bylo…)                                                                                  poznal, že právě dnes by měl Lily pozvat k madame Pacinkové. Do nejromantičtější kavárny v Prasinkách. Sebral tedy veškerou odvahu a šel přímo za Evansovou. "Ehm…," odkašlal si aby věděla že tady je. "Ano Pottere, přeješ si něco?" "Vlastně ano, přeju si abys se mnou šla dnes k madame Pacinkové…" Lily si ze začátku vůbec neuvědomila co jí James právě řekl. "Já...s tebou…k madame Pacinkové?..." "No tak Lil, běž to tě nezabije." Prohlásila blonďatá dívka se kterou se předtím Evansová bavila. "No tak, pojď se mnou prosím…Budu se chovat slušně, přísahám." "Je opravdu pravda že co mě nezabije to mě posilní?" Zrzka chvilku přemýšlela a pak řekla: "Vlastně proč ne…" James počítal se spoustou odpovědí jenže na tuhle připravený nebyl."Co jsi to řekla?" Podivil se Potter. "Ano, půjdu s tebou ale ještě se musíme zastavit na poště." Dvanácterák se usmál. " No proč ne…" O půl hodiny později se vydali do jediné kouzelnické vesnice v Anglii. "Ty, Evansová a proč se mnou vlastně vůbec jdeš?" Zeptal se ale odpověď radši nechtěl slyšet. "No Severus nemůže, Kendel jde na rande mimochodem s tvým nejlepším kamarádem a mně se nechtělo zůstávat na hradě samotná nebo se někde potulovat…sama. A proč si mě vlastně pozval…hmm…no na to nemusíš odpovídat." Oba dva se na sebe usmáli. Když si Lily zajistila to, co potřebovala na poště šli kousek mlčky ale pak:"Nepůjdeme se podívat na Chroptící chýši?" Nadhodil najednou James. "Proč ne…" "Máš strach, Evansová je to nejstrašidelnější dům v celé Británii." "Tomu jsem věřila tak možná ve třetím ročníku." "Hm…prý je tem vlkodlak…" Lily se na Jamese podívala a zvedla obočí. "No a?" "Tak ty se nebojíš ani vlkodlaků? Čeho se vlastně bojíš?" "Co je ti do toho myslím že tohle je docela osobní informace." Dvanácterák poznal, že narazil. Ale Evansová se k tomu nevracela, opřela se o zábradlí a dívala se do zatlučených oken Chroptící chýše.Přibližně patnáct minut bylo ticho. "Smrtijedi…" "Ty se bojíš Smrtijedů?" "Ne bojím, spíš jsou mi…no jsou mi odporní." "Aha…" Potter se zamyslel nad tím čeho se bojí on sám. Ale zrzka se ho na to neptala, jen dál sledovala chátrající dům. "Tobě se tady líbí?" "Jako u Chroptící chýše? Docela jo je tady takový klid." James se taky opřel o zábradlí a díval se na dům, kam jednou za měsíc chodívá. "No já moc nemám rád klid, jsem rád, když se něco děje. Je to větší zábava." A jen tak se usmál. "Každý jsme jiný…Nevíš kolik je hodin?" Zeptala se Lily aniž by se na Jamese podívala. Potter se podíval ne levá zápěstí a řekl: "Jsou čtyři hody a pět minut." "Díky…Nepůjdeme už?" "Nezajdeme ještě k madam Pacinkové?"  "To radši ke Třem košťatům ale jen na chvíli musím ještě zkontrolovat Hazel pojednání z lektvarů a nechce se mi to opravovat do půl noci." James jen mlčky přikývl a vydali se k madam Rosmertě. Za hodinu už se vraceli do hradu. "Bylo to docela fajn nechceš si to někdy zopakovat?" Zeptal se Potter. "Nevím…" Řekla bezmyšlenkovitě Evansová. Mlčky pak vstoupili do hradu a bez jediného slova pokračovali až do své společenské místnosti. Lily si šla ihned sednou k Hazel která se tloukla učebnicí lektvarů do hlavy a říkala jak je hloupá. Zrzka se jen zhluboka nadechla přitáhla si pergamenový svitek k sobě namočila brk a začala připisovat další důležitá fakta. Po půl hodině Hazel pergamen vrátila. "Doufám že si to aspoň přepíšeš." "Jo jasně děkuju moc Lily." Rudovláska přikývla a zamířila k otvoru ve zdi. "Kam jdeš?" "Do knihovny uvidíme se za chvíli na večeři." Lily se vydala do knihovny kde měla domluvenou schůzku se Severusem. Ten právě vstupoval do oddělení s omezeným přístupem. Šla za ním a už po cestě ho zdravila. "Ahoj." Oplatil jí pozdrav Snape. "Co jsi dělala?" "Byla jsem v Prasinkách…s Potterem." "S Potterem? A proč?" "Neměla jsem nikoho jiného kdo by se mnou šel a nectělo se mi sedět na hradě." "Aha…" Řekl Severus divným, jakoby přiškrceným hlasem. "Ale jen se s ním byla podívat na Chroptící chýši. A pak jsme šli na máslový ležák.A co jsi děl ty." "Předělával jsem pojednání pro Křiklana. Měl jsem tam takovou nejasnost ohledně jedné věci." Lily jen přikývla a vytahovala z regálu obdáš starou a potrhanou knihu, která vypadala že má nejméně tisíc stran. " Co v tom hledáš?" Kyvl ke knize hlavou. "Nic konkrétního, jen tak se chci podívat." "Aha…nepůjdeme už jíst od oběda jsem nic nejedl…" "To jsi byl celou tu dobu tady v knihovně?" "No ano, potřeboval jsem si to zjistit i kvůli sobě ne jenom kvůli Křiklanovi." "Tak to jo." "Já si jen vezmu tašku." Severus přišel k nejbližšímu stolu a balil si věci do tašky. Po cestě do Velké síně oba dva mlčeli. "Takže Lily, byla v Prasinkách s Potterem…to je asi nějaký špatný vtip ne? Asi bych jí měl říct, co k ní cítím třeba pak už nebude chodit za nikým jiným, ale co když se mi vysměje, nebo taky ne ale jaká by potom byla její reakce…nebo třeba reakce jejích rodičů…Nad čím to přemýšlíš Severusi? Vždyť jsi jen Srabus, jen člověk, kterého zachraňuje…jen kamarád…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 22. listopadu 2010 v 20:43 | Reagovat

pekné :), vážne sa mi to páči, zaujímavý nápad! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama