NOVÝ BLOG - ZDE!!! VŠECHNY POVÍDKY, BLBOSTI, FOTKY JSOU NA NOVÉM BLOGU - ZDE!!!

1. Kapitola - Nevyrovnaná

24. října 2010 v 1:47 | Padfoot & Prongs |  Láska nebo Nenávist?
Takže rozhodli jsme se že pro změnu zase něco napíšem. Je to sice uplně nevyrovnané
(Prongs: Beztak je to kravina...
Padfoot: Ti dám kravina!
Prongs: tak né no...je to hrozně krásné..xD
Padfoot: Víš co holka...běž už někam...)
Doufáme že se vám to bude líbit...xD
Padfoot
& Prongs


1.Kapitola-Nevyrovnaná                                                             
"Byl nový školní rok všichni začínali znovu ne sice se zcela čistým štítem šestý ročník je holt šestý.
Ale
co z toho někteří už se nezmění". Přemítala rudovláska sedící v kupé se svými upovídanými kamarádkami. Které se asi se vší pravděpodobností bavily o prázdninových zážitcích. Zatím co Lily, byla stále v minulém školním roce. Proč? To je jednoduché, když vás raní blízký přítel je, těžké se s tím vyrovnat. Ne na darmo se říká: Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí dobrého přítele. V hlavě jí putovala jistá myšlenka. "Můžu za to já nebo ne? Ale vždyť jsem mu nijak neublížila nebo ano? Můžeza to jen on sám, on Sev-Srabus…" A nevědomky se pousmála. "Čemu se směješ?" Vytrhla ji z přemýšlení Kendel. Lily, zatřepala hlavou tak že její zrzavé vlasy vypadali v zapadajícím zlatém slunci jako tekoucí bronz. Rychle se podívala na Kendel, která uměla špatně skrýt zvědavost a lačně na rudovlásku zírala. "Ale," Začala pomalu. "Vzpomněla jsem si, jak jsme byli s našima v Evropě." "To by mělo na chvíli zabrat… možná" "Ehm…nechci ti do toho mluvit Lily ale neměla bys být v prefektském vagonu?" Optala, se Hazel. "No ano máš pravdu, díky tak zatím holky uvidíme se tak za hodinu" A spěšně vyběhla ven z kupé. Kde se začala prodírat davem studentů, kteří mířili stejným nebo opačným směrem jako ona. Cestou narazila na nějaké studentky, které si na ni ukazovali prstem a něco si šuškali. Lily, se na sebe podívala ale nic neobvyklého neviděla. Ovšem pak si to uvědomila. "Potter" Řekla si jen tak polohlasně. Ovšem tohle jméno neuniklo jeho právoplatnému nositeli. Který se z ničeho nic objevil za Lily. "Copak, copak Evansová? To jsi na mě celé léto myslela nebo co? Že si mumláš moje jméno…? "O bože, už zas!" Otočila se a s jistou ironií v hlase prohlásila: "Myslela jsem na tebe celé léto… ano jistě přiznávám, je mi to tak hrozně trapné…" " Ne ty jsi trapný ale máš hezké vlasy (možná)." A líbezně na Jamese zamrkala. V tu chvíli jakoby do něj uhodilo. V hlavě mu proletěla domněnka jen na malý okamžik. "Možná u ní přece jen nějakou šanci mám…"
Lily pokračovala v cestě. Ale James ještě neměl v plánu hovor ukončit. "A… Evansová smím vědět kam jdeš?" Zeptal se tím nejzdvořilejším tónem jaký ze sebe byl schopný vypravit. " Mám na mířeno do… nekonečna a ještě dál..!"
Řekla s úsměvem. "Na jednu stranu mě baví se s ním hádat ale na druhou… je zlý na mého…bývalého…kamaráda" "Ale no tak kam jdeš?" "Slyšel jsi ne? A ehm… jestli ne tak si vyčisti uši." Pokračovala dál v cestě do posledního vagonu, doufajíc v to že už po cestě Pottera ani nikoho z té jeho party nepotká. Přání se jí ovšem nevyplnilo, neuvědomila si, že prefektem stejně jako ona je i Remus Lupin. Pravda ten jí z té "jeho" party vadil nejméně. Takže k němu přišla a pozdravila ho. "Ahoj, Remusi." "Co-cože…a ahoj Lily." Zrzka si pomyslela, že tenhle mladík si o prázdninách asi moc neodpočinul. Měl kruhy pod očima a opuchlý obličej i přes to že před pár měsíci ještě krásně hřálo slunce byl Lupin bílý jako stěna. "Jsi v pořádku?" Otázal se mladík, který si všiml Liliina
zkoumavého pohledu. "No jenže jsi nějaký bílý… bylo přece léto nebo ne?" A podívala se na svou kůži nebyla sice o moc tmavší než Lupinova ale vypadala tak nějak přirozeně. Remus hned poznal že, něco není v pořádku a rychle řekl: "No to bylo ale většinu jsem proležel…byl jsem nemocný." Rudovláska se zamračila"Nemocný, aha." "Vypadáš spíš jako bys měl každou chvíli umřít nevypadáš nemocně spíš mrtvolně." Dál už se tím nezabývali a radši se společně vydali na obvyklou obchůzku vlaku. Než ale vyrazili ještě se převlekli do školních hábitů a na prsa si připnuli odznak s malým červeným písmenem p. Postupně i s Mrzimorskými ,Havraspárskými a Zmijozelskými prefekty obešli celý vlak a všem řekli, že už se mají převléci do hábitů. Když Lily dorazila zpět nebyly v kupé jen Kendel s Hazel ale taky James a Sirius. "Oh ne" Všichni čtyři k vzhlédli. "Oh ano Evansová. Jsem to já a nikdo jiný váš jedinečný, nenahraditelný James Potter." Lily neřekla ani slovo sedla si na kraj jedné sedačky co nejdál od Jamese který seděl na opačné straně u okna. Uběhla čtvrt hodina kromě věčného chichotání Kendel s Hazel a kromě tichého mumlání Siriuse Blacka který svými řečmi asi děvčata neuvěřitelně bavil se nic nedělo. Až na konec řekl James. "Co je ti Evansová, držíš bobříka mlčení?" "Ne, jen…hele támhle už je konečná." A opravdu vlaku začali pískat brzdy a přišel čas vystoupit. Black se nadechl jakoby právě přijel na nejlepší místo na světě."Konečně jsme tady…no jo škola…" Poté se všichni vydali na pravidelnou cestu ke kočárům. Pokud by to zrzka měla posoudit tak by se dalo říct přijatelné. Kromě toho že nějaká čtvrťačka uklouzla a spadla přímo do bláta to proběhlo docela dobře. Netrvalo ani dvacet minut a už byli na místě. Pomalým a plynulým pohybem se dav začal valit do vestibulu a studenti si začali sedat ke stolům které náleželi jejich kolejím. Lily s ostatními prefekty se do síně dostala mezi prvními a snažili se alespoň trochu udržovat pořádek. Až přispěchali poslední opozdilci vstoupila do místnosti profesorka s černými vlasy staženými do tuhého uzlu. Za ní se tetelilo a divilo asi padesát dalších malých studentů. Profesorka McGonnagalová položila před učitelský stůl dřevěnou stoličku a na ni posadila ošuntěle vypadající klobouk. Který každý rok jako na povel začal zpívat svou píseň. Jakmile dozpíval profesorka rozvinula pergamen a začala předčítat jména. Když se dostala k poslednímu člověku a všichni dotleskali konečně začala slavnostní hostina. Na stolech se objevilo spoustu jídla a všichni si začali plnit své naleštěné talíře. "Ty jo letos je tady tolik skvělého jídla že, nevím co si mám dát dřív."
Prohlásil Sirius.  
(Prongs: Mňááám Hranolky!                                                                                                         Padfoot: Mám kečup na prstech…chystáš se mě sníst?                                                
Prongs: Dochází to…musím se pojistit…                                                                                     Padfoot: Tak to je dobré vědět…)                                                     
"No jasně Tichošlápku věčně hladový pejsek."A oba dva se začali smát. Jenže na někomu to opravdu nepřišlovtipné a Lily to nebyla. Severus Snape se svým zrakem zabloudil k Nabelvírskému stolu ale v nesprávný okamžik přesně v ten moment kdy se otáčel i James. Oba si na krátkou chvíli pohlédli nenávistně do obličeje. Dokonce i Evansová si večeři zjevně užívala s kamarádkami se smála na celé kolo, dvěma chlapcům z Havraspáru kterým se jim dvořili přes celou velkou síň. Když Lily odložila příbor a začala si hrát s vlasy dokonce i James zpozorněl."Jen ať se dívá Potter aspoň si všimne že všem nejsem lhostejná." "Ježiš co to ta Evansová dělá kámo…?" Zeptal se Dvanácterák Tichošlápka. " Myslím že on," Ukázal na vcelku pohledného chlapce z Havraspáru. "ji úplně těžce nabaluje…Být tebou tak si to nenechám líbit."James přikývl. "Hej, ty Evansová." "Ano, Pottere co po mě chceš?" Dvanácterák se zadívalk učitelskému stolu kde se Brumbál chystal přednést svůj projev. "No chtěl bych vědět co to Brumbál říká. Takže se chovej slušně a tolik se necul." "Na toho Havraspárského
kluka"
Řeklo mu jeho podvědomí. Lily se Jamesovi hluboce zadívalado očí a pomalu otevřela pusu, začala šeptat. "Od kdy tebe zajímá jeho projev." Kývla hlavou k profesorskému stolu. James chvilku váhal, měl sto chutí říct jí: "Od té doby co tebe zajímají takový frajírci." Ale z nějakého důvodu to neřekl. "Prostě tak, to chci vědět." Jenže v tu ránu ředitel domluvil. Rudovláska se rychle vymrštila z místa a začala vyvolávat: "Neblvírští za mnou prosím." Skupinka prvňáku se u ní seřadila a vydala se společně s ní do nebelvírské věže. Jakmile Lily s Remusem dovedli prvňáky do společenské místnosti sedla si do nejbližšího křesla kde na ni čekali její kamarádky. "Lily ten kluk byl, opravdu sladký." Konstatovala situaci Kendel. "Myslíš, že jo? No já nevím." "Děláš si srandu, je opravdu hezký a navíc se mu líbíš." Vložila se do debaty taky Hazel. "No to je sice hezké ale je hloupý jako já nevím co."Vmísil se do konverzace James. "A nazdar Pottere, dnes už asi po třetí." Procedila skrz zuby zrzka. "A doufám, že naposled." Zpražila Jamese ošklivým pohledem a odešla do dívčích ložnic. "Dobrou noc vám všem." Ukončila Evansová a šla spát. James pak ještě chvíli se Siriusem seděli a bavili se co by zase mohli provést Snapeovi. Pak
se po vzoru Lily taky vydali do ložnic. Toho večera se Dvanácterákovi špatně usínalo pořád musel přemýšlet nad zrzkou a tím
frajírkem
z Havraspáru. "Zítra s tím musím něco udělat." Pomyslel si James ,převalil se na bok a snažil se usnout. Té noci se mu zdál divný sen. V němž vystupovali jeho přátelé ale i ti které z hloubi duše nenáviděl.                                                                                                     
(Padfoot:spíš noční můra...
Prongs: Mě se kdysi zdálo..-                                                                                         
Padfoot: Radši mlč a pojď psát…)                                                       
SEN: Přes školní pozemky kráčela Evansová v doprovodu skupinky krásných chlapců z Havraspáru.James uviděl svého dvojníka krčícího se za nejbližším stromem hledíc na Lily a její obdivovatele. "Ježiš co je to za kravinu?! Jak se mi může něco takového zdát?! MĚ??"V tom se ozval Dvanácterákův dvojník.                                    
(Prongs: Bububu!! Sežeru tě…                                                            
Padfoot: Tak rychle a bezbolestně)                                                                                              
"Hezká..co?" Ukázal na zrzku. "Už ji nezajímáme...má teď na práci něco jiného"                          
(Padfoot: má teď na práci něco jiného….ani nechci vědět co…xD)                                             Pravý James se s trhnutím probudil.                                                                                        (Padfoot: no ještě aby levý James…)    
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 22. listopadu 2010 v 20:54 | Reagovat

pekná kapitola :):), tešim sa na pokračko :) (a menej tých kecov)

2 Paddy Sb Paddy Sb | 27. prosince 2010 v 21:21 | Reagovat

jééé hezký.. :-D chudáček Jamie, žárlí :-D ... jen je to trochu nepřehledné..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama